Červenec 2008

Realita....

31. července 2008 v 18:13 | Lady Margareta |  Princezna Margareta z Barsonu
Stále na cestě. Už jsem si na tu situaci zvykla. Jestli si někdo myslí, jak by to mělo být rychlé, tak se mýlí. Možná kdybych se zasnažila, tak bych se mohla někam přenýst, ale tyhle kouzla moc unavují a já stejně nevím, kam přesně jdu.
Abych se vrátila do poslední situace. Hned brzy ráno jsme s Andrew popadli pár věcí a asi utekli? No asi jo....Chtěla jsem se vyhnout dlouhým rozlučkám a velkých proseb o zachránění Cassandry. Proto jsme to vzali hned kolem 4 hodiny raní šupem ven a rychle dál po cestě. Lidé jsou tu celkem hodní, proto jsme se nemuseli bát, že nám dojde jídlo-všude nám byli ochotní něco dát.
(((((((Aby jste si to dobře představili: myslete na nějakou tu trochu romantickou a hodně dobrodružnou hudbu k tomu svítící slunce, kopce, louky a lesy. A pak vílu s elfem jak jdou tímhle krajem.....Ujetý co?XD))))))))
Tak takovou romantickou krajinou jsme se prodírali. Pak jsme vešli zase do nějakého lesa. Ani jsme si neuvědomili, že se už začalo trochu stmívat. "Počkej!" řekla jsem rychle. "Co se stalo? Slyšíš něco podezře.............." ani nestačil dokončit větu a zezadu na nás vyskočil skřet!!! A další a další. Jejich tu asi deset!!! Vytáhla jsem svůj darovaný meč a začala bojovat - stejně jako Andrew. Skřetů bylo ale hodně, přišlo mi, že to nebyly vojska, ale ti, co se starají o potravu. Ale byli s nima i tři bojovníci. "Pozor vzádu!!!" křičím na Andrew. "Au!!!!" jeden mě seknul do nohy. Chvíli jsme bojovali .....Když už jich bylo méně, padla jsem na zem. Myslím, že mě někdo praštil válečkem nebo to aspoň vypadalo jako váleček.... Andrew to musel zvládnout sám.
"Margareto! Prober se!" křičí na mě Andrew a je vedle mě. Pomalu se probírám. "Nestalo se ti nic?" "Ne, jsem v pořádku.... jen.... jen se mi motá hlava........á ne moje noha." podívala jsem se na svou nohu, která byla celá od krve. "To bude dobrý vyčistím ti jí a obvážu...." pak se na mě usmál. Asi jsem to potřebovala, ale cítila jsem se normálně. Začal se ke mně přibližovat..... nejspíš mě chtěl políbit, ale já ho v šoku odhodila.... "TÁMHLE JDE CASSANDRA!!!!!!!"

Vyhlášení soutěže (část Barson)

31. července 2008 v 17:43 | Lady Margareta |  Informace
Přesně 30.6.2008 byla ukončena hra o nejlepší studentku v Lasanitu a Barsonu a o nejlepší město. Momentálně Vám oznámím jak dopadla soutěž o nejlepší studentku v Barsonu.
Vaše body k 30.6.2008
Soňa z Alesandrie - 161b
Tea z Hedery - 583b
Bresina Regy - 464b
Cassandra Williamsová - 650b
Evangelin - 511b
Christien Woodová - 50b
Samira Fiasová - 148b
Mirka z Asisi - 62b
Kris z Lenornu - 50b
To znamená, že vyhrává Cassandra Williamsová s 650 body!!!! Na druhém místě je Tea z Hedery a na třetím Evangelin.
Cassandra získává 120 bodů, Tea z Hedery 80 bodů a Evangelin 45 bodů

Nová studentka!!!

31. července 2008 v 17:27 | Lady Margareta |  Informace
Vítám zde novou studentku Samantu Lailu de Rapl!!! Informace jsem jí již poslala na e-mail a doufám, že bude aktivní=)) Takže ještě jednou: Vítám Tě tu!!!
Lady Margareta

Výlet

28. července 2008 v 13:45 | Soňa z Alesandrie |  Soňa z Alesandrie
Ahojda, sry za to že jsem tu dlouho nebyla, zapoměla jsem heslo. Sem se tedkon podívalana nějaký mejl,a tam bylo, tak jsem zase tady :D. http://www.castlevania.innerworld.pl/images/biblioteka/hasla/jednorozec_1.png

Trocha času....

2. července 2008 v 21:32 | Lady Margareta |  Informace
Teď sem tu ne za Lady Margaretu, ale spíše za svou osobu v reáluXD. Pozítří odjíždím na dovolenou na ňákejch 16 dní a na internet se nedostanu a i momentálně sem tu jen na skok. Proto vám chci předem poděkovat za jakoukoli aktivitu a články vám ohodnotím, až přijedu, protože to teď trochu nestíhám.
Jako informační tabule Lady MargaretaXD

v Pekle - Nic

2. července 2008 v 18:59 | Evangelin |  Evangelin
Vzhledem k tomu, že nebyl žádný plán ani žádná stopa. Rychle jsem se přispůsobila životu zbytku těch, co obývali Megrl. Pokud jsem se zrovna neprocházela v mlze, nebo sem se si nevybíjela svůj žal hrajím smutných melodií na housle na pobřeží...
jen tak jsem ležela a přemýšlela o naší situaci, o domově a o Gabrielovy, o kterého jsem se velmi strachovala kvůli tomu, jestli mu neublíží. Vzpomínky se stávali čím dál tím víc smutné a jí zoufalá.
Jednou tak koukám na nebe, zase vidím Erunerovu tvář, tu mě napadle myšlenka. Sama nic nevymyslím, tak se poletím zeptat věštkyně!

v Pekle - Situace

2. července 2008 v 18:42 | Evangelin |  Evangelin
Sedíme společně ve spoře osvětlené místnosti. Na všech přítomných vidím změnu. Dost je poznamenala léta žití v ústraní, tmě a mlze. paní Paitral je nyní o stále stejně hrdá, avšak již ne tak čistá a spravedlivá. Naučila se, že proti temným silám nelze bojovat podáním květiny. Počáteční nadšení utichlo a ted je jen slabě slyšet ševelení motýla. Ticho prolomila Loara.
"S naší situací si se velmi zběžně seznámila v dopise" kývla na paní Paitral, "a jsme ti moc vděčni, že si přišla." Začala mi vysvětlovat, že se už několikrát snažili vymyslet nějaký plán, ale pořád vlastně neví, kde je slabina těch, co napadli jejich zemi. Vlastně ani neví, kdo ji napadl. Mají sluchy všude. Vlkodlaci, zlý kentauři, temní jednorozči nebo temní elfy, u těch nikdy nevíte, zda se nestočí na špatnou stranu. Celé jsem to poslouchala s jistou nepřítomností. Nikdo se nezmínil o Erunerovi a té dívce. je to s nimi tak špatné, nebo prostě jen pro ně nejsou tak důležití, jako pro mě?! Z přemýšlení mě vytrhle Watheřina ponuka, že o Lily si nemusí dělat starosti. Kdo je Lily?
Začala jsem poslouchat bedlivěji a nakonec jsem zjistila, že Lily je ona dívenka z Cesty zatracených, kterou si ty bytosti odvezli. Někdo dokonce zjistil, že je to proto, že to je dcera samotného pozemského Satana a jeho přítelkyně. Jinak Gabriel, prý mají s jeho rodinou nevyřízené účty, ale nikdo z přítomných neví, jak je chtějí vyrovnat!
Najednou mě přepadla děsivá hrůza a strach.

v Pekle - Nejisté kroky

2. července 2008 v 18:21 | Evangelin |  Evangelin
Konečně jsem v mlze uviděla majestátní hrad na skále. Pamatuji si, ale za ním vždycky zářilo slunce a barvilo oblohu do oranžova. Dnes je šedo... Vylétla jsem tedy na skálu a rozhlédla se po kamenném nádvoří.
Stále jsem nikoho neviděla a kolem mne se linulo podivné ticho. Plné očekávání...
Vím, jak mám do domu vstoupit, takže jsem vešla do ponuré vstupní brány a dle mého očekávání první, koho jsem uviděla byla Kaspra, duch mladé dívky, které tu pobývá už moc dlouho a nemůže odsud za žádných okolností odejít, jelikož tu spáchala sebevraždu.
Pamatovala si mě a hned jsem se od ní dozvěděla, že paní Paitral se opravdu uchýlila sem. Byla jsem ráda. Konečně nějaká dobrá zpráva, podle pokynů jsem tedy zamířila do sloupového sálu.
Na konci sálu je bílé světlo, které vám pomůže najít skrytou komnatu, tam se měli údajně schovávat uprchlíci. Vstoupím do temné místnosti, chvíli čekám. Předemnou se za stínu začne vynorovat postava. Tak temná a zraněná, ale přesto přátelská. Nevěřím svým očím, našla jsem je!

Příjezd do pekla

2. července 2008 v 11:53 | Evangelin |  Evangelin
Nejzajímavější na světě paní Paitral je i to, že nikdo nemůže najít vstup dovniřt, kromě těch, co už vědí, kde je. A tento svět se rozkládá tam, kam nemůžeme normálně na zemi vstoupit. Jako jsou zrdcadla nebo vodní hladiny. Já jsem zvolila vstup přes zrdcadlo a čekala jsem, že se objevím jako všichni cestovatelé u Brány času.
Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem se ocitla na obloze u půlměsíce. Seděla na něm žena.
"Proč chceš vstoupit do území Ničeho?" optala se mě s patrnou otráveností v hlase. "Jdu za strýcem..." nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo a potom sem na jí vychrlila všechny otázky. Ale ona jen mlčela, když jsme domluvila velmi pomalu a rozvážně mi vysvětlila, jak se tu věci mají, že ona brání vstoupit nepovoleným osobám a chrání most. Ale nakonec jsem s ní vyjednala, že mě pustí.
Cesta k mostu vedla ještě po oblacích. NIc tu nebylo, jak sem si pamatovala. Usvit (či západ slunce, nebylo to poznat) byl šedý a vše kolem ponuré a smutné. Konečně jsem dorazila k mostu. je to vlastně univerzální spojovací prostředek od Brány k jakémukoliv místu.
Myslím, že jsem měla celkem jasno, kam mám namířno. Strýček, u kterého jsem tu přebývala naposledy měl sídlo v krajině mlhy a oblaků. "Je to bezpečné útočiště" povídal, "nikdo ho v mlze nenajde, pokud neví, jak ho hledat." A to byla pravda. Často jsem se jen tak procházela mlhou a když jsem byla na kraji a začal mě pronásledovat třeba vlkodlak, vrátila jsem se do mlhy a nebezpečí bylo zažehnáno. Takže pokud mám někde hledat, tak určitě tam!
Klíč k průchodu v mlze je jít za přáním. Musíte myslet na to, kam chcete dojít a mlha vás nasměruje a vyvrhle na konci nejblíže k vámi určenému místu, je to velmi praktické. A moje přání je jasné, najít strýcův palác.
Nevím, jak dlouho jsem šla, ač jsem věděla, že směr mám správný. Když se konečně mlha rozjasnila a já uviděla bílé věže a diamantové zdi sídla Megrl. Konečně savitla naděje...

Zážitky - přípravy

1. července 2008 v 9:20 | Evangelin |  Evangelin
Moje přípravy vlastně probíhaly velmi v rychlosti a chaoticky, předpokládám, že tento článek se zveřejnil 30.6 a to já už jsme dávno pryč.
...
Když sem si dočetla dopis, moje první myšlenka byla, že se tam vydám a druhá, jak se zamaskovat. napadlo mě pár "kostýmů"
Proč ne?
Hlavně jelikož nejsem elfka, celkem mě to omezuje. Je to skvělý kostým, ale do temného prostředí se moc nehodí.
Proč ano?
Vypadá nádherně
Proč ne?
V tomhle zase musí být horko, ale nezdály se mi též ty vlasy, nepřirozené a myslím, že bych moc nezapadla.
Proč ano?
Je to moc pěkné oblečení, zvláště ta vrchní vesta.
Proč ne?
Tak tady se setřilo látkou víc, než u prního modelu! Upřímně, která z vás by v tom někam šla?
Proč ano?
Bonus je, že je k tomu štít i meč a nevíc má oblíbená zbraň luk.
Proč ne?
Sice jsem chtěla zapadnout, ale tohle je na můj vkus asi příliš hrozivé, ale tento kostým byl mím favoritem!
Proč ano?
Je moc pěkně sladěný a ta křídla jsou nádherná. Vkusně zapadají i krvané šrémy.
Ač bylo rozhodování velmi těžké, nakonec jsme přece jednom našla dokonalý kostým, u kterého není žádná nevýhoda. Je pěkně sladěný, praktická výzbroj a i se na mě hodí! :-D