Ráno

9. dubna 2008 v 7:35 | Bresina Regy |  Isabelle Jacque(Antoinette)
Pomalu jsem otevírala oči a pomalu se mi do nich vlévaly sluneční paprsky. Protáhla jsem se a vstala. Spala jsem asi dost zajímavě. Hlavu jsem měla pod dekou, pod kterou spal Arets a v ruce jsem měla prázdnou sklenku. S obrovskými bolestmi hlavy jsem vstala a dobelhala se na balkon.
Vykoukla jsem a uslyšela zpěv ptáků. Mám tento zpěv ráda pokud mi to nezní jako gong.
Arets se začal probouzet. Řekl, že ho už téměř nic nebolí. Když ale chtěl vstát, podlomily se mu nohy a neměl sílu vstát. Přinesla jsem mu snídani , ale nebyl schopný se ani najíst, tak jsem ho nakrmila.Došla jsem mu pro kokosové mléko se slámkou a ať si poradí, ale mléko bylo všude jinde než v jeho ústech. Šla jsem si koupit hůlku abych mu mohla pomoct, ale když jsem se vrátil , už tu nebil. Na posteli ležel dopis.
Stálo v něm, že nestojí o mou pomoc a že se přemístil. Myslím, že se styděl za svou slabotu. Dříve nebo později ho musím navštívit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama